Následující stránky a informace jsou určeny výhradně odborníkům, tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat, nebo vydávat (definice odborníka podle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění). V případě, že tomu tak není, je si tato vstupující osoba vědoma rizik spojených s chybným vyhodnocením tvrzení uvedených v reklamě.
Na CTEPD/CTEPH je třeba pomýšlet u pacientů s přetrvávající dušností nebo funkčním omezením po prodělané plicní embolii i po třech měsících adekvátní antikoagulační léčby. Mezi rizikové faktory rozvoje CTEPH patří opakované tromboembolické příhody, přítomnost intravaskulárních stimulačních nebo defibrilačních elektrod, splenektomie, antifosfolipidový syndrom, nespecifické střevní záněty, onemocnění štítné žlázy či myeloproliferativní onemocnění. (1, 2, 9) (Zobrazit více)
Echokardiografie představuje základní screeningové vyšetření ke stanovení pravděpodobnosti plicní hypertenze, nicméně sama o sobě k potvrzení ani vyloučení diagnózy CTEPH nestačí. Klíčovým vyšetřením k průkazu perfuzních defektů plicních tepen je ventilačně-perfuzní scintigrafie, jejíž negativní prediktivní hodnota se blíží 100 % - normální nález prakticky vylučuje diagnózu. Toto vyšetření by navíc mělo být součástí diferenciální diagnostiky u všech pacientů s nově diagnostikovanou plicní hypertenzí, a to i bez anamnézy tromboembolismu. (2)
K definitivnímu potvrzení diagnózy a hemodynamickému zhodnocení je nezbytná pravostranná srdeční katetrizace s angiografií plicních tepen prováděna ve specializovaném centru se zkušeností s diagnostikou a léčbou CTEPH. (2, 10) Pacienti s podezřením na CTEPH by měli být referováni do centra s multidisciplinárním CTEPH týmem, přičemž při referenci by měli mít, pokud možno již provedenou echokardiografii, funkční vyšetření plic a ventilačně-perfuzní scintigrafii. (1,2)
Reference:
prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., VFN Praha
Jak rozpoznat rozdíl mezi chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (CTEPH)… Jak rozpoznat rozdíl mezi chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (CTEPH) a plicní arteriální hypertenzí (PAH)? (více)
prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC, FN Olomouc
Scintigrafie plic - k čemu slouží a jaké má… Scintigrafie plic - k čemu slouží a jaké má tato metoda fáze? Dozvíte se, jak číst výstupy tohoto vyšetření a v čem spočívá jeho princip. (více)
prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC, FN Olomouc
Echokardiografie patří ke styčným vyšetřením pacienta s plicní arteriální… Echokardiografie patří ke styčným vyšetřením pacienta s plicní arteriální hypertenzí. Používá se jak ke screeningovým, tak k rizikové stratifikaci a prognostice. (více)
prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., VFN Praha
Téměř 20 % pacientů s prodělanou plicní embolií má… Téměř 20 % pacientů s prodělanou plicní embolií má po dvou letech od prodělané příhody plicní embolie i při dobré antikoagulační léčbě nekompletní reperfúzi. Chronická tromboembolická plicní hypertenze je kombinací perzistující poruchy perfúze po prodělané plicní embolii se symptomatologií a přítomností již klidové plicní hypertenze. (více)
prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., VFN Praha
Od akutní plicní embolie k CTEPD/CTEPH. Co pojí tyto… Od akutní plicní embolie k CTEPD/CTEPH. Co pojí tyto dvě diagnózy a na co je třeba myslet u pacientů s prodělanou plicní embolií se dozvíte v tomto videu. (více)