Ačkoli plicní hypertenze postihuje jen asi 1 % populace ve věku do šedesáti let, představuje v případě, kdy není správně diagnostikována a adekvátně léčena, výraznou příčinu morbidity a mortality. Posledních dvacet let je charakterizováno nejen významnými pokroky v poznání patofyziologie plicní hypertenze, ale také rozvojem účinných léčebných metod, především jejích vzácnějších forem - plicní arteriální hypertenze (PAH) a chronické tromboembolické plicní hypertenze (CTEPH).

Přes všechny pokroky v léčbě zůstává správná a časná diagnostika plicní hypertenze největší výzvou nejen pro specializovaná centra, ale především pro mnoho odborností a specializací, které se mohou setkat s nespecifickou manifestací plicní hypertenze, nejčastěji v podobě postupně progredující námahové dušnosti. Tím však potřeba interdisciplinární spolupráce nekončí. Pacient s diagnostikovou a léčenou plicní hypertenzí navštěvuje ambulantní specialisty v místě bydliště, pro něž je tak rovněž užitečná informace o současném stavu poznání v této oblasti.

Právě proto by projekt iPLICNIHYPERTENZE.online rád oslovil širokou odbornou veřejnost. Cílem je pravidelně přinášet formou krátkých videí a přehledných sdělení informace o novinkách v oblasti diagnostiky a léčby plicní hypertenze, o fungování specializovaných center a o interdisciplinární spolupráci při diagnostice, léčbě a dlouhodobém sledováním pacientů. Věříme, že tato snaha přispěje nejen k osvěžení starších informací a k prezentaci novinek, ale především ke zkvalitnění péče o pacienty s plicní hypertenzí a k posílení mezioborové spolupráce.

prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.
II. interní klinika VFN Praha, Centrum pro plicní hypertenzi

ZPĚT