Následující stránky a informace jsou určeny výhradně odborníkům, tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat, nebo vydávat (definice odborníka podle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění). V případě, že tomu tak není, je si tato vstupující osoba vědoma rizik spojených s chybným vyhodnocením tvrzení uvedených v reklamě.
Plicní hypertenze je syndrom charakterizovaný elevací středního tlaku v plicním řečišti nad 20 mmHg (1), který postihuje přibližně 1 % dospělé populace (2). Nejedná se o jednotnou diagnózu, ale o heterogenní skupinu stavů rozdílné etiologie, patofyziologie, prognózy i terapeutického přístupu (1, 3). Co je však pro celou skupinu společné, je progresivní charakter choroby s postupným tlakovým a objemovým přetížením pravé komory vedoucí k jejímu selhání a úmrtí pacienta, pokud není adekvátně léčena (4). (Zobrazit více)
Právě na základě etiologie lze plicní hypertenzi rozdělit do celkem pěti skupin (1,3). Vůbec nejčastější, okolo 70 %, je plicní hypertenze způsobena onemocněním levé komory srdeční (skupina 2), následovaná plicní hypertenzí asociovanou s plicními onemocněními a/nebo hypoxií (skupina 3) s podílem okolo 20 %. Významnou, i když méně častou skupinu, představuje chronická tromboembolická plicní hypertenze (skupina 4), která tvoří přibližně 4 % případů. Menší část pak připadá na plicní hypertenzi s nejasnými nebo multifaktoriálními mechanismy, zejména při hematologických chorobách (skupina 5). Nejmenší skupinou je plicní arteriální hypertenze (PAH, skupina 1), která zaujímá z celého spektra pouze 1 % případů. Je zde řazena především idiopatická PAH, hereditární PAH, ale také řada stavů, kde je PAH asociovaná se známým vyvolávajícím faktorem (systémová onemocnění, vrozené zkratové srdeční vady, portální hypertenze, užívání některých léků či toxických látek atd.) (1). Jedná se o vzácné, progresivní a bez léčby fatální onemocnění plicní cirkulace charakterizované vazokonstrikcí, remodelací plicních arteriol a tvorbou plexiformních lézí. (5)
Navzdory pokroku na poli specifické farmakoterapie PAH zůstává prognóza pacientů neuspokojivá, s mediánem přežití přibližně 5–7 let od diagnózy (6). Zásadní je proto časná diagnostika, kterou však ztěžují nespecifické symptomy, zejména únava, námahová dušnost či nevýkonnost, v pozdějších stádiích také otoky dolních končetin a synkopy. Nespecifičnost těchto příznaků často vede k diagnostickému zpoždění a opožděnému zahájení specifické léčby. (7)
Reference:
MUDr. Jan Přeček, Ph.D., FN Olomouc
Většina pacientů s PAH je diagnostikována ve středním a… Většina pacientů s PAH je diagnostikována ve středním a vyšším věku, kdy mají další přidružená onemocnění. Komorbidity rozhodují o prognóze a léčbě pacientů s PAH. (více)
MUDr. Jan Přeček, Ph.D., FN Olomouc
Plicní hypertenze z neznámých příčin a/nebo s multifaktoriálním mechanismem… Plicní hypertenze z neznámých příčin a/nebo s multifaktoriálním mechanismem vzniku (skupina 5) - kdy na ni myslet, diagnostika a léčba onemocnění z této skupiny. (více)
prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC, FN Olomouc
Krátké video se věnuje nejen rozdělení plicní hypertenze, ale… Krátké video se věnuje nejen rozdělení plicní hypertenze, ale také možnostem kauzální léčby plicní hypertenze spojené s onemocněním levého srdce. (více)
prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC, FN Olomouc
Jaké jsou projevy pravostranného srdečního selhání a jak postupovat… Jaké jsou projevy pravostranného srdečního selhání a jak postupovat při jeho výskytu při specifické léčbě PAH se dozvíte v tomto videu. (více)
prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC, FN Olomouc
Jaké jsou klíčové parametry pro diagnostiku a klasifikaci plicní… Jaké jsou klíčové parametry pro diagnostiku a klasifikaci plicní hypertenze se dozvíte v tomto videu. (více)
prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC, FN Olomouc
Plicní hypertenze je prevalentním onemocněním v populaci. Jaké jsou… Plicní hypertenze je prevalentním onemocněním v populaci. Jaké jsou jednotlivé skupiny tohoto onemocnění a informafce o jeho vzácných formách se dozvíte v tomto videu. (více)