Odborník ve zdravotnictví

Následující stránky a informace jsou určeny výhradně odborníkům, tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat, nebo vydávat (definice odborníka podle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění). V případě, že tomu tak není, je si tato vstupující osoba vědoma rizik spojených s chybným vyhodnocením tvrzení uvedených v reklamě.

iPlicniHypertenze.online logo
plíce
X logo

Sledujte nás také na síti X
pro nejnovější aktuality
ze světa plicní hypertenze

E-learning Plicní hypertenze

O plicní hypertenzi

Plicní hypertenze je syndrom charakterizovaný elevací středního tlaku v plicním řečišti nad 20 mmHg (1), který postihuje přibližně 1 % dospělé populace (2). Nejedná se o jednotnou diagnózu, ale o heterogenní skupinu stavů rozdílné etiologie, patofyziologie, prognózy i terapeutického přístupu (1, 3). Co je však pro celou skupinu společné, je progresivní charakter choroby s postupným tlakovým a objemovým přetížením pravé komory vedoucí k jejímu selhání a úmrtí pacienta, pokud není adekvátně léčena (4). ()

Právě na základě etiologie lze plicní hypertenzi rozdělit do celkem pěti skupin (1,3). Vůbec nejčastější, okolo 70 %, je plicní hypertenze způsobena onemocněním levé komory srdeční (skupina 2), následovaná plicní hypertenzí asociovanou s plicními onemocněními a/nebo hypoxií (skupina 3) s podílem okolo 20 %. Významnou, i když méně častou skupinu, představuje chronická tromboembolická plicní hypertenze (skupina 4), která tvoří přibližně 4 % případů. Menší část pak připadá na plicní hypertenzi s nejasnými nebo multifaktoriálními mechanismy, zejména při hematologických chorobách (skupina 5). Nejmenší skupinou je plicní arteriální hypertenze (PAH, skupina 1), která zaujímá z celého spektra pouze 1 % případů. Je zde řazena především idiopatická PAH, hereditární PAH, ale také řada stavů, kde je PAH asociovaná se známým vyvolávajícím faktorem (systémová onemocnění, vrozené zkratové srdeční vady, portální hypertenze, užívání některých léků či toxických látek atd.) (1). Jedná se o vzácné, progresivní a bez léčby fatální onemocnění plicní cirkulace charakterizované vazokonstrikcí, remodelací plicních arteriol a tvorbou plexiformních lézí. (5)

Navzdory pokroku na poli specifické farmakoterapie PAH zůstává prognóza pacientů neuspokojivá, s mediánem přežití přibližně 5–7 let od diagnózy (6). Zásadní je proto časná diagnostika, kterou však ztěžují nespecifické symptomy, zejména únava, námahová dušnost či nevýkonnost, v pozdějších stádiích také otoky dolních končetin a synkopy. Nespecifičnost těchto příznaků často vede k diagnostickému zpoždění a opožděnému zahájení specifické léčby. (7)

Reference:

  1. HUMBERT, Marc; KOVACS, Gabor; HOEPER, Marius M.; BADAGLIACCA, Roberto; BERGER, Rolf M.F. et al. 2022 ESC/ERS Guidelines for the diagnosis and treatment of pulmonary hypertension. Online. European Respiratory Journal. 2022, vol. 61, no. 1, s. 2200879. ISSN 0903-1936. Dostupné z: https://doi.org/10.1183/13993003.00879-2022. [cit. 2026-05-25].
  2. HOEPER, Marius M; HUMBERT, Marc; SOUZA, Rogerio; IDREES, Majdy; KAWUT, Steven M et al. A global view of pulmonary hypertension. Online. The Lancet Respiratory Medicine. 2016, vol. 4, no. 4, s. 306-322. ISSN 2213-2600. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/s2213-2600(15)00543-3. [cit. 2026-05-25].
  3. GALIÈ, Nazzareno; MCLAUGHLIN, Vallerie V.; RUBIN, Lewis J. a SIMONNEAU, Gerald. An overview of the 6th World Symposium on Pulmonary Hypertension. Online. European Respiratory Journal. 2019, vol. 53, no. 1, s. 1802148. ISSN 0903-1936. Dostupné z: https://doi.org/10.1183/13993003.02148-2018. [cit. 2026-05-25].
  4. VONK NOORDEGRAAF, Anton; CHIN, Kelly Marie; HADDAD, François; HASSOUN, Paul M.; HEMNES, Anna R. et al. Pathophysiology of the right ventricle and of the pulmonary circulation in pulmonary hypertension: an update. Online. European Respiratory Journal. 2019, vol. 53, no. 1, s. 1801900. ISSN 0903-1936. Dostupné z: https://doi.org/10.1183/13993003.01900-2018. [cit. 2026-05-25].
  5. RUOPP, Nicole F. a COCKRILL, Barbara A. Diagnosis and Treatment of Pulmonary Arterial Hypertension: A Review. Online. JAMA. 2022, vol. 327, no. 14, s. 1379. ISSN 0098-7484. Dostupné z: https://doi.org/10.1001/jama.2022.4402.
  6. FARBER, Harrison W.; MILLER, Dave P.; POMS, Abby D.; BADESCH, David B.; FROST, Adaani E. et al. Five-Year Outcomes of Patients Enrolled in the REVEAL Registry. Online. Chest. 2015, vol. 148, no. 4, s. 1043-1054. ISSN 0012-3692. Dostupné z: https://doi.org/10.1378/chest.15-0300.
  7. JANSA, Pavel; AMBROŽ, David; FELŠŐCI, Marián; MIKSOVÁ, Lucie; PŘEČEK, Jan et al. (Current treatment options of pulmonary arterial hypertension in the Czech Republic, its limitations and perspectives, update of the therapeutic algorithm for pulmonary arterial hypertension. Expert consensus statement of the Working Group on Pulmonary Circulation of the Czech Society of Cardiology). Online. Cor et Vasa. 2025, roč. 67, č. 2, s. 295-300. ISSN 0010-8650. Dostupné z: https://doi.org/10.33678/cor.2025.046. [cit. 2026-05-25].
  8. DUBROCK, Hilary M.; SILVERT, Eli; DODDAHONNAIAH, Deeksha; MURUGADOSS, Karthik; WAGNER, Tyler et al. Assessing the Impact of Time to Diagnosis and Treatment for Patients With Pulmonary Arterial Hypertension. Online. Pulmonary Circulation. 2025, vol. 15, no. 4. ISSN 2045-8940. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/pul2.70208. [cit. 2026-05-25].
  9. HUMBERT, Marc; SITBON, Olivier; CHAOUAT, Ari; BERTOCCHI, Michèle; HABIB, Gilbert et al. Pulmonary Arterial Hypertension in France. Online. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 2006, vol. 173, no. 9, s. 1023-1030. ISSN 1073-449X. Dostupné z: https://doi.org/10.1164/rccm.200510-1668oc. [cit. 2026-05-25].
  10. BADESCH, David B.; RASKOB, Gary E.; ELLIOTT, C. Greg; KRICHMAN, Abby M.; FARBER, Harrison W. et al. Pulmonary Arterial Hypertension. Online. Chest. 2010, vol. 137, no. 2, s. 376-387. ISSN 0012-3692. Dostupné z: https://doi.org/10.1378/chest.09-1140. [cit. 2026-05-25].
  11. MIKSOVÁ, Lucie a JANSA, Pavel. Recent advances in the pharmacotherapy of pulmonary arterial hypertension. Online. Vnitřní lékařství. 2026, roč. 72, č. 2, s. 86-91. ISSN 0042-773X. Dostupné z: https://doi.org/10.36290/vnl.2026.019. [cit. 2026-05-25].
PAH a komorbidity

16. 07. 2026

PAH a komorbidity

MUDr. Jan Přeček, Ph.D., FN Olomouc

Většina pacientů s PAH je diagnostikována ve středním a… Většina pacientů s PAH je diagnostikována ve středním a vyšším věku, kdy mají další přidružená onemocnění. Komorbidity rozhodují o prognóze a léčbě pacientů s PAH. ()

Plicní hypertenze (skupina 5)

11. 06. 2026

Plicní hypertenze (skupina 5)

MUDr. Jan Přeček, Ph.D., FN Olomouc

Plicní hypertenze z neznámých příčin a/nebo s multifaktoriálním mechanismem… Plicní hypertenze z neznámých příčin a/nebo s multifaktoriálním mechanismem vzniku (skupina 5) - kdy na ni myslet, diagnostika a léčba onemocnění z této skupiny. ()

Plicní hypertenze asociovaná s onemocněním levého srdce

17. 05. 2024

Plicní hypertenze asociovaná s onemocněním levého srdce

prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC, FN Olomouc

Krátké video se věnuje nejen rozdělení plicní hypertenze, ale… Krátké video se věnuje nejen rozdělení plicní hypertenze, ale také možnostem kauzální léčby plicní hypertenze spojené s onemocněním levého srdce. ()

Pravostranné srdeční selhání

22. 03. 2024

Pravostranné srdeční selhání

prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC, FN Olomouc

Jaké jsou projevy pravostranného srdečního selhání a jak postupovat… Jaké jsou projevy pravostranného srdečního selhání a jak postupovat při jeho výskytu při specifické léčbě PAH se dozvíte v tomto videu. ()

Nová definice plicní hypertenze

23. 10. 2023

Nová definice plicní hypertenze

prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC, FN Olomouc

Jaké jsou klíčové parametry pro diagnostiku a klasifikaci plicní… Jaké jsou klíčové parametry pro diagnostiku a klasifikaci plicní hypertenze se dozvíte v tomto videu. ()

Klasifikace plicní hypertenze

23. 10. 2023

Klasifikace plicní hypertenze

prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC, FN Olomouc

Plicní hypertenze je prevalentním onemocněním v populaci. Jaké jsou… Plicní hypertenze je prevalentním onemocněním v populaci. Jaké jsou jednotlivé skupiny tohoto onemocnění a informafce o jeho vzácných formách se dozvíte v tomto videu. ()