Odborník ve zdravotnictví

Následující stránky a informace jsou určeny výhradně odborníkům, tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat, nebo vydávat (definice odborníka podle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění). V případě, že tomu tak není, je si tato vstupující osoba vědoma rizik spojených s chybným vyhodnocením tvrzení uvedených v reklamě.

iPlicniHypertenze.online logo
plíce
X logo

Sledujte nás také na síti X
pro nejnovější aktuality
ze světa plicní hypertenze

E-learning Plicní hypertenze

Léčba

Léčba plicní hypertenze se odvíjí od její etiologie. U plicní hypertenze při onemocnění levého srdce a při plicních chorobách je zásadní především optimální léčba základního onemocnění, zatímco u chronické tromboembolické plicní hypertenze je kromě antikoagulační léčby klíčové také zvážení specifických rekanalizačních postupů ve specializovaném centru (1). ()

V léčbě plicní arteriální hypertenze je esenciální individualizovaný přístup založený na stratifikaci rizika a pravidelném přehodnocování stavu pacienta. U pacientů s negativním testem vazoreaktivity hraje nezastupitelnou roli specifická farmakoterapie, která dnes cílí již na 4 signální cesty – endothelinovou, cestu metabolismu oxidu dusnatého, prostacyklinovou a nově také léky obnovující rovnováhu v signální dráze TGF-β/BMP. Své místo v terapii má také léčba podpůrná (oxygenoterapie, léčba pravostranného srdečního selhání, zřídka antikoagulace) a léčba nefarmakologická (balónková septostomie, transplantace plic). V současnosti je kombinační specifická léčba standardem péče a prokazatelně zlepšuje zátěžovou kapacitu, kvalitu života a snižuje riziko progrese onemocnění. U pacientů refrakterních na maximální medikamentózní terapii zůstává transplantace plic důležitou intervenční možností, která může prodloužit přežití a zlepšit kvalitu života. (1,3,7, 11)

Vzhledem ke komplexnosti onemocnění je doporučeno, aby byli pacienti s PAH sledováni ve specializovaných centrech s multidisciplinárním týmem, což je spojeno s lepšími klinickými výsledky. Cílem léčby je dosažení a udržení nízkorizikového profilu, zlepšení funkční kapacity, kvality života a v konečném důsledku prodloužení přežití pacientů. Podobné doporučení k centralizaci péče platí také pro pacienty s CTEPH, kteří mají být soustředěni ve specializovaném centru se zkušeností s multimodální léčbou CTEPH. (1)

Reference:

  1. HUMBERT, Marc; KOVACS, Gabor; HOEPER, Marius M.; BADAGLIACCA, Roberto; BERGER, Rolf M.F. et al. 2022 ESC/ERS Guidelines for the diagnosis and treatment of pulmonary hypertension. Online. European Respiratory Journal. 2022, vol. 61, no. 1, s. 2200879. ISSN 0903-1936. Dostupné z: https://doi.org/10.1183/13993003.00879-2022. [cit. 2026-05-25].
  2. HOEPER, Marius M; HUMBERT, Marc; SOUZA, Rogerio; IDREES, Majdy; KAWUT, Steven M et al. A global view of pulmonary hypertension. Online. The Lancet Respiratory Medicine. 2016, vol. 4, no. 4, s. 306-322. ISSN 2213-2600. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/s2213-2600(15)00543-3. [cit. 2026-05-25].
  3. GALIÈ, Nazzareno; MCLAUGHLIN, Vallerie V.; RUBIN, Lewis J. a SIMONNEAU, Gerald. An overview of the 6th World Symposium on Pulmonary Hypertension. Online. European Respiratory Journal. 2019, vol. 53, no. 1, s. 1802148. ISSN 0903-1936. Dostupné z: https://doi.org/10.1183/13993003.02148-2018. [cit. 2026-05-25].
  4. VONK NOORDEGRAAF, Anton; CHIN, Kelly Marie; HADDAD, François; HASSOUN, Paul M.; HEMNES, Anna R. et al. Pathophysiology of the right ventricle and of the pulmonary circulation in pulmonary hypertension: an update. Online. European Respiratory Journal. 2019, vol. 53, no. 1, s. 1801900. ISSN 0903-1936. Dostupné z: https://doi.org/10.1183/13993003.01900-2018. [cit. 2026-05-25].
  5. RUOPP, Nicole F. a COCKRILL, Barbara A. Diagnosis and Treatment of Pulmonary Arterial Hypertension: A Review. Online. JAMA. 2022, vol. 327, no. 14, s. 1379. ISSN 0098-7484. Dostupné z: https://doi.org/10.1001/jama.2022.4402.
  6. FARBER, Harrison W.; MILLER, Dave P.; POMS, Abby D.; BADESCH, David B.; FROST, Adaani E. et al. Five-Year Outcomes of Patients Enrolled in the REVEAL Registry. Online. Chest. 2015, vol. 148, no. 4, s. 1043-1054. ISSN 0012-3692. Dostupné z: https://doi.org/10.1378/chest.15-0300.
  7. JANSA, Pavel; AMBROŽ, David; FELŠŐCI, Marián; MIKSOVÁ, Lucie; PŘEČEK, Jan et al. (Current treatment options of pulmonary arterial hypertension in the Czech Republic, its limitations and perspectives, update of the therapeutic algorithm for pulmonary arterial hypertension. Expert consensus statement of the Working Group on Pulmonary Circulation of the Czech Society of Cardiology). Online. Cor et Vasa. 2025, roč. 67, č. 2, s. 295-300. ISSN 0010-8650. Dostupné z: https://doi.org/10.33678/cor.2025.046. [cit. 2026-05-25].
  8. DUBROCK, Hilary M.; SILVERT, Eli; DODDAHONNAIAH, Deeksha; MURUGADOSS, Karthik; WAGNER, Tyler et al. Assessing the Impact of Time to Diagnosis and Treatment for Patients With Pulmonary Arterial Hypertension. Online. Pulmonary Circulation. 2025, vol. 15, no. 4. ISSN 2045-8940. Dostupné z: https://doi.org/10.1002/pul2.70208. [cit. 2026-05-25].
  9. HUMBERT, Marc; SITBON, Olivier; CHAOUAT, Ari; BERTOCCHI, Michèle; HABIB, Gilbert et al. Pulmonary Arterial Hypertension in France. Online. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 2006, vol. 173, no. 9, s. 1023-1030. ISSN 1073-449X. Dostupné z: https://doi.org/10.1164/rccm.200510-1668oc. [cit. 2026-05-25].
  10. BADESCH, David B.; RASKOB, Gary E.; ELLIOTT, C. Greg; KRICHMAN, Abby M.; FARBER, Harrison W. et al. Pulmonary Arterial Hypertension. Online. Chest. 2010, vol. 137, no. 2, s. 376-387. ISSN 0012-3692. Dostupné z: https://doi.org/10.1378/chest.09-1140. [cit. 2026-05-25].
  11. MIKSOVÁ, Lucie a JANSA, Pavel. Recent advances in the pharmacotherapy of pulmonary arterial hypertension. Online. Vnitřní lékařství. 2026, roč. 72, č. 2, s. 86-91. ISSN 0042-773X. Dostupné z: https://doi.org/10.36290/vnl.2026.019. [cit. 2026-05-25].
Kdy lze u pacientů mimo PAH uvažovat o vazodilatační léčbě

01. 10. 2024

Kdy lze u pacientů mimo PAH uvažovat o vazodilatační léčbě

prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., VFN Praha

Specifická vazodilatační léčba plicní arteriální hypertenze může být indikována… Specifická vazodilatační léčba plicní arteriální hypertenze může být indikována i u pacientů mimo skupinu s diagnózou PAH. Nejčastěji se zvažuje u nemocí levého srdce a plic, kde existují specifické situace vhodné pro tuto léčbu. ()

Ovlivnění kvality mortality (Lednice – nezkrácená verze)

27. 03. 2024

Ovlivnění kvality mortality (Lednice – nezkrácená verze)

prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., VFN Praha

Jaké jsou možnosti ovlivnění přežití pacientů s PAH a… Jaké jsou možnosti ovlivnění přežití pacientů s PAH a jaké faktory se na mortalitě podílí je podrobně vysvětleno v této přednášce. ()

Ovlivnění funkce pravé komory (Lednice – nezkrácená verze)

27. 03. 2024

Ovlivnění funkce pravé komory (Lednice – nezkrácená verze)

prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC, FN Olomouc

Jaké jsou relevantní cíle současné léčby plicní arteriální hypertenze… Jaké jsou relevantní cíle současné léčby plicní arteriální hypertenze a jakou roli hraje funkce pravé komory podrobně vysvětluje tato přednáška. ()

Ovlivnění kvality hemodynamiky (Lednice – nezkrácená verze)

23. 03. 2024

Ovlivnění kvality hemodynamiky (Lednice – nezkrácená verze)

MUDr. Vladimír Dytrych, VFN Praha

Jaký je cíl léčby PAH v terénu hemodynamických paramentrů… Jaký je cíl léčby PAH v terénu hemodynamických paramentrů je podrobně vysvětleno v této přednášce. ()

Strategie léčby PAH

10. 01. 2024

Strategie léčby PAH

prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC, FN Olomouc

Léčba plicní arteriální hypertenze je centralizovaná do třech expertních… Léčba plicní arteriální hypertenze je centralizovaná do třech expertních center. O strategii a dostupných možnostech léčby PAH se dozvíte v tomto videu. ()